6.den - čtvrtek 3.9.2009
Vstávám docela časně, již před šestou hodinou, přece jen časový posun asi dělá svoje, vždyť u nás je už osm hodin. Slunce ještě nevyšlo a takhle po ránu je velmi příjemně chladno. Další co mi zvedne náladu je návštěva toalety, moc dobře si pamatuji ten odporný zážitek z večera, ale majitelé kempu se snad rozhodli uklidit či co. V pohodě a klídku jsme posnídali a po půl osmé vyrážíme na další část marocké pouti. Máme to asi hodinku cesty do Casablancy, kde vynecháváme město jako takové a navštěvujeme pouze mešitu Hassana II. s největším minaretem na světě, který se tyčí do výše 200 metrů. Práce na této monumentální stavbě byly zahájeny v roce 1980 a mešita byla slavnostně otevřena 30.srpna 1993. Navzdory marocké tradici nevpouštět do muslimských svatostánků nikoho, kdo je odlišného vyznání, je mešita otevřena všem kdož jsou ochotni zaplatit 120 MAD za vstup. Je to relativně dost peněz, zvlášť na místní poměry, přesto musím za sebe říct že návštěva rozhodně stála za to.
mešita Hassana II. v Casablance
Při odjezdu z Casblancy děláme asi hodinou pauzu na nákup v supermarketu a pak už pokračujeme do marockého vnitrozemí, konečně do přírody. Asi ve čtyři odpoledne přijíždíme nad porouhodný přírodní most Imi n´Ifri. Jedná se o přemostění soutěsky, která vznikla částečným zřícením podzemního jeskynního systému. Místo je to opravdu nádherné, byť jen docela těžko fotitelné.
Odsud to pak už máme jen asi hodinku k vodopádům Ouzoud. Přijíždíme sem po šesté hodině večerní, tedy již za šera, zítra tu však budeme celý den, takže vodopádů si snad užijeme dosytosti. Kemp u jedné z místních restaurací je dost chudě vybaven, ale vzhledem k možnosti parádního koupání pod vodopády absence sprchy příliš nevadí. Rychle stavíme stan a jdeme dolů pod vodopády osvěžit těla do příjemně chladivé vody. Večer si dáváme výborný skopový Tajine a poté se rozjíždí velká bubnovací párty, která pokračuje dlouho do noci.
PŘEDCHOZÍ DEN - STŘEDA 2.9.2009 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PÁTEK 4.9.2009