20.den - čtvrtek 17.9.2009
Náročný den loučení s Afrikou začíná nemilosdrným budíkem po půl čtvrté ráno. Vše máme v podstatě již nachystáno ze včerejška, takže jen bleskově balíme spacáky, karimatiky a stan, přidáváme do krosen a před čtvrtou už sedíme rozespalí v autobuse. Máme to teď zhruba dvě hodinky na marockou hranici, takže je čas něco málo dospat. Cestou pěkně leje, ale už nám to ani nepřijde divné, vždyť od výstupu na Jebel Toubkal nebylo dne, kdy by nespadlo aspoň pár kapek. Před šestou ranní jsme na marocko-španělské hranici, odbavení je tentorkát poněkud rychlejší, přestože je nám poměrně důkladně prohlížen zavazadlový prostor včetně proklepávání různých dutin v podvozku. Zhruba za hoďku jsme šťastně v Ceutě, tedy ve Španělsku. Opět obligátní tankování bezcelní nafty a hurá na trajekt, časově nám to krásně vychází, takže vůbec nečekáme a rovnou se naloďujeme. Což ovšem není jen tak, neboť to obnáší vzít veškerou bagáž sebou na loď, těžko říct proč. A tak ověšení krosnami a batůžky procházíme bezpečnostní kontrolou a následne usedáme do pohodleného křesla na lodi. Jedeme s jinou společností nežli minule a na téhle lodi je dokonce kousek otevřené paluby. Jdeme se tedy rozloučit pohledem s africkým kontinentem a za malou chvíli již na druhé straně vítáme starou dobrou Evropu, z níž na nás jako maják ční Gibraltarská skála, kde se budeme toulat dnes až do večera.
trajekt Ceuta-Algeciras
Ani ne za hodinku šťastně přistáváme v Algecirasu, dovlečeme si zavazadla do busu a hurá na Gibraltar. Přejezd je to jen kraťoučký a tak za slabou půlhodinku parkujeme ve městě La Linea, odkud je to již jen co by kamenem dohodil. Zbývá překročit britskou celnici a poté přejít přes přistávací dráhu místního letiště, přes kterou vede asi nejdelší přechod pro chodce na světě. Aspoň že jsme měli zelenou. Společně jsme došli na centrální náměstí a zde dáváme rozchod. Rozhodujeme se vyšplhat nahoru na kopec, ale není to tak jednoduché jak se zdá. Tedy ne že by se tam dostat nedalo, ale platit 8 Liber za oficiální vstup do přírodní rezervace se nám nějak nechce a tak se snažíme najít některou ze stezek, kterou se prý nahoru dá dostat zadarmo. Ovšem opakovaně narážíme pouze na skálu a trní, takže to nakonec vzdáváme. Pokud to někdy budete zkoušek, doporučuju aspoň pohory a dlouhé kalhoty, ale v kraťasech a pantoflích to skutečně není ono.
Gibraltar
K večeru se pak již stahujeme zpátky do centra města a přecházíme hranici zpět do Španělska. Dělám nějaké fotky Gibraltaru nasvíceného zapadajícím sluncem a čekáme na odjezd, který je naplánován na devátou večerní. Těšit se však není nač, čeká nás noc v autobusu.
PŘEDCHOZÍ DEN - STŘEDA 16.9.2009 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PÁTEK 18.9.2009