5.den - středa 2.9.2009
Noc nám o půl čtvrté a půl páté zpestřil svým voláním muezzin, definitivně se budím kolem šesté hodiny. Včerejší večeře nezanechala žádné následky, takže v klidu a pohodě balíme a o půl osmé odjíždíme z Asilahu jižním směrem. Míříme nejprve do Lixusu, což je asi tak půlhodinka cesty. Roman za volantem se ovšem tak rozvášnil že i za tuto krátkou dobu stačil vymést několik děr a co hlavně, urazit zadní tlumič. Shánění tlumiče pak zabavilo našeho průvodce na další dva dny. O Lixusu se v moudré knize mimo jiné dočtete, že je jedním z nejstarších a nejtrvaleji obydlených sídlišť v Maroku a z archeologického hlediska je významnou historickou památkou. Podíváme-li se všek na tohle místo očima laika, nutno přiznat že toho zde příliš k vidění není, možná zajímavější než celé pozůstatky města je těžba soli, který se poměrně primitivním způsobem provádí nedaleko. Rozhodně největší zážitek z tohoto místa však zřejmě téměř všem připravují místní komáři, kteří takovou hostinu asi už dlouho nezažili.
Lixus
Asi po hodince krásně poštípání pokračujeme dále, našim dalším cílem je exotická zahrada v Salé, což je vlastně již předměstí Rabatu. Zahrady jsou docela fajn a hlavně je tu velice příjemný stín. Slunce se totiž již prodralo přes ranní opar a mraky a pálí jako o život.
Jardin Exotique Sale
Po příjemné hodince a půl pokračujeme do marocké metropole Rabatu. Přejezd je to již jen krátký a tak po čtvrt na dvě vystupujeme u Hassanovi věže, jež je dominantou města. Nedaleko této stavby se pak nachází pečlivě střežené mauzoleum krále Mohammeda V.. Po krátké prohlídce se pak busem přesouváme k hradbami a věžemi obehnanému komplexu pevnosti Chellah. Odsud pak pokračujeme do samotného centra města, kde si nejprve procházíme pěknou kasbu Oudaias a poté se vydáváme na potulky medinou.
Rabat
Máme docela hlad a tak se snažíme koupit něco k snědku, ale vzhledem k ramadánu to není zrovna jednoduchý úkol. Nakonec bereme za vděk plackami, mimochodem výbornými, a banány. Ještě kupujeme místní sladký bílý jogurt Raib, ten si ale necháváme na pozděj. Z Rabatu máme odjíždět v 18 hodin, ale odjezd se nekoná, neboť Oroň se stále ještě snaží sehnat tlumič a jak jsme později zjistili také ubytování na noc jež náš čeká. Kempy v Rabatu a okolí totiž neexistují. Nakonec odjíždíme v sedm hodin s tím, že Oroň na nás čeká někde v kempu asi hodinu za městem, kam skutečně tam kolem osmé hodiny přijíždíme. Kemp je opět jako včera na břehu Atlantiku, ovšem koupání nepřipadá v úvahu jednak díky tomu že je již tma, ale hlavně kvůli skutečně obrovským vlnám. Bereme tedy za vděk místními sprchami, jedna z nich je dokonce teplá a jdeme pomalu na kutě. Ještě než zalehneme se nám o vzrušení postará Patrik, který kousek od autobusu nachází opravdu pěkného šťíra. Takže rozhodně zapnout stanovou síťku a hurá do spacáku. Teda spíš na spacák, neboť je stále dost horko.
PŘEDCHOZÍ DEN - ÚTERÝ 1.9.2009 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - ČTVRTEK 3.9.2009